Katharine Hepburn (1907 - 2003)

„Herectví je příjemně dětinská profese – předstíráte, že jste někdo jiný, a přitom se prodáváte.“

Rázná, nezávislá, neústupná, vysoká, nekonvenční, oslňující, zrzavá. Prostě legenda, která zasáhla do několika generací a poznamenala celé 20. století. Žila 96 let a přitom natočila pouhých třiapadesát filmů. Život ctižádostivé ženy s velkým já byl vyplněn prací jen proto, že z ní plynula sláva a uspokojení. Radost se však naučila nacházet i na mnoha dalších místech, a proto mohla být šťastná.

Její netradiční uvažování a životní názor měly kořeny v rodině, která byla po mnoho generací tvořena silnými osobnostmi. Už její babička prosazovala vysokoškolské vzdělání pro své dcery, ačkoli to v 19. století působilo dost nepatřičně. Katharine se tak 12. května roku 1907 narodila do rodiny hodně pokrokové, ale také snobské. Její otec, syn reverenda z tradičního jižanského rodu, byl lékařem. S Katharininou matkou se seznámil na šermu, jemuž se věnoval s kolegyní z medicíny – Katharininou tetou. Hrdá dcera pokrokových rodičů se brzy naučila usmívat na okolí, které jen koulelo očima nad matkou – předsedkyní spolku za hlasovací práva žen a otcem, který se věnoval osvětě rizik pohlavních chorob. Katharine tak nikdy příliš nezapadla mezi své vrstevníky na střední škole. Raději jezdila matčiným autem na soukromé hodiny. Nakonec, roku 1928 absolvovala historii a filosofii na elitní Bryn Mawr College v Pensylvánii. Ve škole hrávala divadlo. Dcera ženy, jíž vyvedli z kinosálu pro hlasitý, filmovým uměním pohrdající smích, se rozhodla stát se herečkou. Rodina z toho nebyla zrovna odvázaná, ale nakonec si zvykli. Nezávislost jejich dcery byla hlavní.